Poznejte v rakovnické Roubence Lechnýřovně život pěvkyně Marie Gärtnerové

Ilustrační foto
Autor: Radnice, Rakovník

Slavnostní otevření Velkého divadla v Plzni v září roku 1902 byl svátek nejen pro západočeskou metropoli, ale i pro Rakovník. Jako zahajovací představení byla vybrána Smetanova opera Libuše a v ní se publiku představili hned dva zpěváci z Rakovníka. Přesněji řečeno jeden zpěvák a jedna zpěvačka – Emil Burian jako Přemysl a Marie Gärtnerová jako Radmila. Emil Burian byl rodák z Rakovníka a Marie Gärtnerová odtud pocházela po předcích. Narodila se sice ve Zdicích na Berounsku, ale její maminka byla rodačkou z Městečka a babička byla Rakovničanka. Jejím prostřednictvím byla Marie příbuzná s rakovnickým rodákem Jiřím Heroldem, violistou světoznámého Českého kvarteta.

Marie Gärtnerová se narodila v roce 1877 do rodiny železničáře. Zpěvačkou se prý stala hlavně kvůli svému tatínkovi, který chtěl mít ze své dcery umělkyni. Sama zpočátku neměla na pěveckou dráhu dost odvahy. Jak později vyprávěla, měla před „kumštem“ velký respekt a poohlížela se spíše po zaměstnání učitelky.

Jejím prvním působištěm byla v letech 1901–1902 slovinská Lublaň. Následovalo divadlo v Plzni, ale ani tam dlouho nezůstala. Příležitosti, které tehdy dostávala, ji neuspokojovaly. Chtěla tvořit na jevišti postavy velkých žen a hrdinek, ale na ně nestačil ani její tehdejší hlas, ani síly.

V pražské pěvecké škole Betty Frankové, někdejší hvězdy pražského Nového německého divadla, se přeškolila z altistky na dramatickou sopranistku. Pod vedením zkušené učitelky vyrostla v umělkyni, která už se nemusela obávat žádných pěveckých výzev.

Úspěšné vystoupení v Novém německém divadle vyneslo Gärtnerové angažmá v Německu, kde pak působila na scénách v Colmaru, Barmenu a Štrasburku (města Colmar a Štrasburk jsou dnes součástí Francie, ale tehdy patřily k Německu). Pohostinsky zpívala i v dalších zemích.

Vynikla především v operách Richardů Strausse a Wagnera, zejména jako představitelka titulní role ve Straussově opeře Salomé.

Po první světové válce se Alsasko vrátilo Francii a dny tamního německého divadla skončily. Marie Gärtnerová se vrátila do Čech. Doufala v angažmá v Národním divadle, ale to ji odmítlo, údajně kvůli jejímu působení v Německu. Předčasně proto ukončila kariéru. Přijala nabídku mecenášky hraběnky Berty Colloredo-Mansfeldové a žila na Colloredo-Mansfeldském zámku ve Zbirohu, kde se starala o svou nemocnou maminku. Jejím sousedem na zbirožském zámku byl malíř Alfons Mucha, s nímž si prý velmi rozuměla a který ji prý také umělecky zvěčnil jako jednu postav své Slovanské epopeje, kterou tehdy na zbirožském zámku maloval.

Později se Marie Gärtnerová usadila v Pětidomí u Kařezu na Rokycansku. Kariéru sice ukončila, ale hudba zůstala důležitou součástí jejího života. Až do svých 81 let vyučovala zpěv, vystupovala na koncertech a občas zaskočila i v plzeňském divadle. Naposledy zpívala na koncertě ke svým 85. narozeninám. Zemřela v roce 1965.

Životní i umělecké osudy přibližuje výstava, která je od 1. července do 6. září k vidění v Roubence Lechnýřovně (ulice V Hradbách, vedle gymnázia; po-ne 10-12, 13-17).