Rakovnické pivovarnictví oslavuje 570. výročí

Ilustrační foto
Autor: Měsíčník Radnice

Rakovnické pivovarnictví oslavuje v letošním roce významné výročí, a to 570 let od vydání majestátu krále Ladislava Pohrobka, kterým Rakovníku udělil v červnu roku 1454 takzvané mílové právo. Toto opatření zajišťovalo rakovnickým výrobcům piva výhradní prodej jejich nápoje v okruhu jedné míle od městských hradeb.

Královský majestát z roku 1454 nařizoval, aby se v okruhu jedné míle okolo Rakovníka „nezřizovaly ve vsích nové sladovny za účelem prodeje sladu a aby se v témže okruhu nevařilo pivo k čepování a na prodej, ale aby se pivo čepovalo a prodávalo jen ve svrchu zmíněné obci.“ Historie výroby piva v Rakovníku je však starší. Rakovnické pivo se těšilo velké oblibě už ve čtrnáctém století a odbyt nacházelo i na velmi vzdálených místech. Podle historika Jaroslava Čecha a jeho pojednání o rakovnickém pivu v Knize o Rakovníku tehdy rakovnické pivo převyšovalo svou jakostí všechna městská piva v Čechách. V první polovině 15. století se ve městě nacházelo pět pivovarů a 17 sladoven.

16. století

Pravděpodobně v 16. století vzniklo oslavné latinské čtyřverší, které přirovnávalo výjimečnost rakovnického piva k jednomu papeži v Římě, jed‑ nomu přístavu v Anconě a jedné věži v Cremoně.

Obliba rakovnického piva ovšem nebyla po chuti ostatním pivovarským městům a snažila se prodej rakovnického piva omezovat a hatit. Nejprudší a nejdelší boje vedl Rakovník s pražskými městy. Z vleklé bitvy o zákaz dovozu rakovnického piva do Prahy nakonec vyšel vítězně Rakovník. Pro dosažení svých cílů vynaložil nejen veškeré své diplomatické síly, ale také nemálo úplatků v podobě výtečného rakovnického piva.

O oblibě rakovnického piva nejlépe svědčí růst počtu zdejších pivovarů, který ve druhé polovině 16. století dosáhl čísla devět. Právem vařit pivo se tehdy honosilo 121 místních měšťanů. V Rakovníku se v té době vařilo obrovské množství piva, jak nejlépe dokládá částka, kterou z Rakovníka získávala královská pokladna za takzvané posudné. Jednalo se o poplatek vybíraný za sud piva a stanovený ve výši 1 groše. Celková roční částka posudného, odvedená z Rakovníka, se tehdy obvykle pohybovala ve výši 2000 kop grošů (kopa = 60).

17. a 18. století

Zlaté časy rakovnického pivovarnictví vystřídal v 17. a 18. století úpadek, zapříčiněný dopady třicetileté války a později i uvolněním pravidel v obchodu s pivem. Kvalita rakovnického piva klesla natolik, že ve druhé polovině 17. století dostávalo i v Rakovníku přednost pivo ze sousedních Senomat. Jeho prodej ve městě musel být nakonec úředně zakázán, aby senomatské pivo nezískalo v místních hospodách navrch. Senomatské pivo se však i přes zákaz vozilo do Rakovníka dál. Pašování senomatského piva do města a jeho následky vylíčil spisovatel Zikmund Winter v rozmarné historické povídce „Pod svícnem“ (1885).

19. a 20. století

V průběhu 19. století se výroba rakovnického piva soustředila v areálu bývalých kasáren na severozápadním okraji historického jádra města. Tam místní várečníci společně s obcí vybudovali moderní pivovar, který vrátil rakovnické pivo na výsluní mezi českými pivními značkami.

Do dvacátého století vstoupil rakovnický pivovar s velkou novinkou, a to zahájením výroby lahvového ležáku. Ten zdobila etiketa, navržená malířem Jožou Králem. Před první světovou válkou vyráběl rakovnický pivovar 30 tisíc hektolitrů piva ročně. V roce 1920 se pivovar přeměnil na akciovou společnost. Roční výstav se postupně zvýšil až na padesát tisíc hektolitrů.

Znárodnění pivovaru v roce 1947 znamenalo pro výrobu piva v Rakovníku počátek těžkého období, které vyústilo až v úvahy o ukončení výroby a uzavření pivovaru. Namísto očekávaného rušení se však pivovar dočkal ve druhé polovině šedesátých let postupné modernizace a rozšíření odbytové mapy rakovnického piva o zahraniční trhy. Navyšování výroby dosáhlo svého rekordu v roce 1990, kdy rakovnický pivovar dosáhl ročního výstavu převyšujícího dvě stě tisíc hektolitrů.

V devadesátých letech, v éře nastupující tržní ekonomiky, se pivovar potýkal s vážnými ekonomickými problémy i klesající kvalitou piva, které vedly až k uzavření pivovaru v roce 1997. Mimo provoz zůstal pivovar až do roku 2004, kdy byla výroba piva v Rakovníku obnovena, byť v objemu, který se s rekordním rokem 1990 vůbec nedal srovnávat.

21. století

Do roku 2009 střídal pivovar vlastníky, až v roce 2010 koupila závod nadnárodní společnost obchodníků s pivem a zahájila novou, úspěšnou éru v dějinách rakovnického pivovaru. „Je modernizováno veškeré výrobní zařízení a re‑ konstruovány budovy. Značka Bakalář dostává moderní etikety, přináší na trh nová excelentní za studena chmelená piva a postupně se vrací na výsluní. Dobré pivo z Rakovníka je opět žádané doma i ve světě,“ shrnuje posledních třináct let rakovnického pivovaru zvláštní vydání Bakalářských listů, které v rakovnickém pivovaru připravili k letošnímu významnému jubileu rakovnického pivovarnictví.

O rozvoji rakovnického pivovaru v posledních letech nejlépe svědčí jeho rostoucí výstav. Od roku 2010 se zvýšil téměř dvacetinásobně. Za‑ tímco před třinácti lety vyprodukoval pivovar 12,5 tisíce hektolitrů, za rok 2023 už to bylo 209 tisíc hektolitrů.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele zpravodaje Měsíčník Radnice. Titulek je redakční.