Rakovník poprvé hostí mezinárodní filmový festival o lidských právech Jeden svět

Ilustrační foto
Autor: Jedensvět.cz

Na naše otázky odpovídal jeden z organizátorů festivalu Radek Pokorný O čem festival je? Co je vlastně schováno pod jeho názvem?

Vnímám ho jako platformu pro prezentaci dokumentárních filmů, které šíří povědomí o důležitých globálních otázkách a přináší na ně pohledy z různých částí světa. Jde o největší festival svého druhu na světě. Název vyjadřuje přesvědčení, že i přes rozmanitost kultur, jazyků a zvyklostí existuje společná zodpovědnost za to, co se děje v naší globální společnosti.

V jaké fázi jsou přípravy? Věnovali jsme hodně energie shánění hostů.

Snažili jsme se sehnat diskutující, kteří se v tématech orientují a budou pro diváky zajímavým přínosem. Paralelně k tomu jsme oslovovali školy, připravovali propagaci do tisku i na sociální sítě. Čeká nás nakoukávání filmů a mne větší ponor do jednotlivých témat.

Komu je festival určen?

Žákům a studentům škol i široké veřejnosti, která je otevřená diskuzím a záležitostem týkajícím se lidských práv, sociální spravedlnosti, environmentální udržitelnosti a globální politiky.Všem, kdo chtějí lépe porozumět současnému světu a případně se i angažovat ve společenských otázkách.

Festival „běží“ už 26 let, u nás má ale premiéru. Proč jste se rozhodli uspořádat festival až letos?

Napomohla tomu souhra okolností – byly zprovozněny nové prostory Městské knihovny, kde je i sál pro 100 lidí a kde jsme začali provozovat Filmový klub. Dokumentární filmy rádi sledujeme. S našimi diváky si povídáme, trochu už je známe a tak jsme věděli, že festival uvítají.Loni proběhl v 27 městech a letos je jich téměř dvojnásobek. Myslím, že takový zájem překvapil i hlavní pořadatele.

Kolik filmů budete v rámci festivalu promítat? Pro koho jsou určeny?

Půjde o třídenní maraton. Promítneme balíčky krátkých filmů pro menší žáky od 8 do 11 let i ty větší od 11 do 14 let. Pro starší žáky ze základních škol a pro studenty středních škol pak máme nachystáno pět dokumentů. Na večery chystáme tři filmy pro veřejnost.

Žáci a studenti škol jsou důležitou součástí festivalu. Co může této kategorii diváků festival přinést?

Promítané filmy často přinášejí nové pohledy na svět. Mohou otevřít jejich oči pro různorodé kultury a životní situace, inspirovat k aktivnímu zapojení se do změn ve světě, motivovat k účasti na dobrovolnických projektech, charitativních akcích nebo k prosazování změn ve své komunitě. Prožívání příběhů a osudů lidí z různých částí světa může posílit empatii, to může vést k většímu porozumění a soucitu vůči těm, kteří jsou v nouzi nebo jsou vystaveni různým formám sociálního utrpení.

Jaké filmy jsou určeny pro veřejnost?

V úterý nás čeká snímek Moje nová tvář. Jde o inspirativní portrét statečné ženy, která se dokáže vzepřít tragické události a najít nové smysluplné cesty ve svém životě. Provede nás jejím bojem o přežití, následnou rekonvalescencí a postupným přijetím nového života se slepotou. Po filmu budeme moct diskutovat s režisérkou snímku. Ve středu promítneme dokument Venezuela: Země ztracených dětí, který ukazuje, jak dlouhodobé zanedbávání infrastruktury dopadá na ženy a děti. Film během několika měsíců sleduje dvě samoživitelky nepřestávají hledat způsoby, jak v rozvráceném státě přežít. Povedlo se nám sehnat hosta z Venezuely. Na čtvrtek jsme přichystali hraný film inspirovaný skutečnými událostmi Hranice o syrské rodině, která se dostala do smyčky nekonečného pendlování mezi pohraniční stráží na polské a běloruské straně hranice a ocitají se tak uprostřed jedné z největších humanitárních krizí naší doby.

Jde v rámci programu pouze o promítání filmů?

Důležitou součástí projekcí jsou diskuze, během kterých mají diváci možnost setkat se s tvůrci filmů, odborníky na dané téma nebo lidmi přímo zapojenými do problematiky zobrazené ve filmu. Tyto diskuze umožní hlubší zkoumání tématu a odpovědi na otázky z publika. Oslovili jsme ke spolupráci Organizaci pro pomoc uprchlíkům a většina z hostů bude právě od nich.

Organizace takovéto akce je asi poměrně náročná. Prozraďte slasti a strasti z organizačního zázemí festivalu.

Starosti jsou podobné jako při organizování jiných akcí – neustále je potřeba něco zařizovat.Pro mne největší slastí bude setkání s podobně naladěnými lidmi, těším se na diskuze se studenty, a snad se i něčemu přiučím.

Jaké má festival v Rakovníku zázemí? Kdo se na jeho organizaci podílí?

Základem našeho týmu jsou lidé zapojení do fungování Filmového klubu. Ředitelka městské knihovny Milena Křikavová festival organizačně zaštiťuje a také si vzala na starost komunikaci se školami. O technickou stránku a webovky se stará Michal Aichlman. Oslovila nás a aktivně se zapojila Rakovničanka Jana Bok Toužimská, která pracuje v Člověku v tísni a má už s moderováním diskuzí na Jednom světě zkušenosti. Neúnavně pomáhá Pavla Zimmermannová. Na mne je komunikace s hosty, propagace, a spolu s Janou nás čeká moderování diskuzí. Všichni se pravidelně scházíme, naléhavosti řešíme ve skupině na WhastAppu. Je to kolektivní činnost.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele ze zpravodaje Měsíčník Radnice. Titulek je redakční.